Bonifacio - kamenná pohádka na korsickém útesu
KORSIKA (Francie), departement Corse-du-Sud
Maličké městečko na jihu Korsiky působí jako z jiného světa. Sevřené mohutnými hradbami visí na strmém útesu bičovaném větry a vlnami Tyrhénského moře. Když k němu připlouváte, z vody se zvedají vápencové skály, které vypadají, jak kdyby někdo nařízl pevninu. Vezměte si s sebou Homérovu Odysseu a nalistujte stránku, kde popisuje vjezd lodí do města lidožravých obrů Laistrygonů: "Z obou stran pod strmou tvrzí uzavírají přístav kolmé hráze a při vjezdu trčí vzhůru dvě kolmá skaliska. Koráby jimi proplouvají jako v myší pasti." Přesně takto vplouvají lodě a trajekty do starobylé Mariny města Bonifacia dodnes. Chybí jen ti legendární lidožraví obři, ačkoliv divoká okolní krajina je pro ně jako stvořená :)
Z přístavu je třeba dostat se nahoru na mohutnou strmou skálu, kde se nachází město. Buďto pěšky, což není až takový problém pro milovníky pohybu a turistiky, ovšem při letních čtyřicítkách ve žhavém slunci nic moc příjemného. Pak je tady srandovní turistický vláček s ještě srandovnějším mašinfírou, který vás nahoru zaveze, zacinká zvonečkem a přes mikrofon podá bravurní rychlovýklad. Poprvé jsem cestu absolvovala s kolegyní a poslouchala překlad, podruhé s mašinfírou Korsičanem italsko-francouzského původu, který neměl dobrý den, vrazil mi do ruky mikrofon, ať si vykládám co chci, že už ho to nebaví, a celou cestu jadrně nadával na všechny Italy a Francouze))). Další dva mašinfírové mluvili jen korsicky a francouzsky a nadávali jen na Francouze)). Tato zvláštní kulturní vláčková vložka obvykle nastartovala klienty do fáze uvolněného humoru po dlouhé cestě busem a plavbě trajektem a současně je během cesty s panoramatickou vyhlídkou nahoru k hradbám Bonifacia připravila, že uvidí a uslyší něco neobyčejného.
Taky že ano. Bonifacio je jedno z nejkrásnějších a nejúchvatnějších starobylých měst v Evropě i ve světě. Z původní rybářské osady na skále nad mořem se začalo klubat město už v 9.století. Impulsem bylo opevněné sídlo toskánského markýze Bonifáce, který je dodnes považován za patrona města. Středověká historie městečka je přebohatá, avšak užilo si tolik nájezdů pirátů a dobyvatelů, že se z něj časem stala mohutná a nedostupná pevnost. Samostatnou pevností byl také každý obytný dům uvnitř hradeb, proto už jen samotná architektura městečka je naprostým historickým unikátem. Dodnes je zřetelné, že vchody do ulice jsou nové a kdysi neexistovaly. Není tam žádná síň, ani chodbička, rovnou od dveří vedou nahoru úzké a velmi strmé schody. Do vrchního obytného patra se lezlo po žebříku, v přízemí byly pouze skladovací prostory. V úzkých kamenných uličkách procházíte pod zvláštními opěrnými oblouky, což jsou starobylé akvadukty. Kvůli trvalému nedostatku pitné vody vymysleli ostrované důmyslný systém střešních kanálků, kterými sváděli dešťovou vodu do podzemních cisteren. Pod loggií místní katedrály se dochovala cisterna s kapacitou 650 m3 a slouží dnes jako konferenční sál.
Bonifacio má neopakovatelnou atmosféru a procházka po hradbách i samotným městečkem je zážitek. Uličky jsou plné života, krámků, trattorií, lákavých vůní, často i živé hudby, zpěvu a tance. Za prohlídku stojí Aragonské schody, ke kterým se váže poněkud legrační pověst, stará tržnice, kde se každý pátek pořádají trhy a můžete tam ochutnat hromadu dobrot, dále Námořnický hřbitov, samotná Marina dole pod městem a procházka po mohutném vápencovém fjordu nad mořem nalevo od města. Atmosféra je tu napůl italská, protože ostrov patřil dlouho Janovanům. Korsická kuchyně je skvostná, rozhodně musíte ochutnat vynikající černé kaštanové pivo a z kulinářských specialit telecí řízek obalovaný v kaštanové strouhance s bramborovou kaší smíchanou s praženou kaštanovou drtí a oříšky.
I když je Bonifacio maličké, jeden den nestačí!! Alespoň dva až tři, pokud se rozhodnete cestovat po Korsice, abyste si mohli dosyta a všemi smysly vychutnat atmosféru tohoto pohádkového místa.