Itálie, region Emilia-Romagna

V Evropě sotva najdete podobné město s tak výraznou identitou, jako je starobylá metropole severoitalského regionu. Nejznámější je Bologna jako sídlo nejstarší univerzity na světě, dále jako město věží, kulinářských specialit a v samotné Itálii se jí říká "Červená." Jednak kvůli červenooranžovým cihlám domů a jednak kvůli levicovému zaměření městské samosprávy. Ve vztahu k naší zemi je tu jedna zajímavá souvislost z dávného starověku: název "Bologna" a "Bohemia" znamená totéž!

Původní etruská osada založená v 7.století před Kristem se nazývala Felsina. O dvě století později se tu usadil keltský kmen Bójů, pomalu zanikající osadu zaplnili, rozšířili a opevnili a nazvali ji Bonona. Za další tři století napochodovaly do Pádské nížiny římské legie a Bonona se stala jejich strategickou základnou. Obsadili ji a název rozrůstajícího se města byl zlatinizován na Bononia (ten se během středověku ustálil na Bologna).  Vzpurné a nepoddajné kmeny keltských Bójů se vydaly hledat zemi svých prapředků na sever od Alp do České kotliny. Ta byla v té době obsazena Markomany, kteří je přijali jen pod podmínkou, že se o sebe postarají sami. Území, kde měli Bójové povoleno se usadit, nazvali Markomané Bohemií. Co se týká Bononie, Etruskové, Keltové i Římané si byli vědomi strategické polohy místa v úrodné Pádské nížině na úpatí Apenin jako výhodné dopravní a obchodní křižovatky.

Středověk se pod Alpami ohlásil bouřlivě. Bononii dobyli Ostrogóti a v 8.století ji zpustošili Langobardé a Frankové při svých krvavých šarvátkách o území. Teprve v 11.století nastalo pro město období klidu, rozkvětu a prosperity. Jako významná dopravní křižovatka se stává centrem obchodu. V r. 1088 je založena první univerzita a město se stává také centrem vědy a vzdělání.

Statut univerzitního města s nejstarší univerzitou na světě je nejsilnějším znakem identity Bologni dodnes. Svěží studentská atmosféra ve starobylém centru setrvává neporušená celá staletí a její nezaměnitelné, až magické kouzlo působí na každého. Na Alma Mater Studiorum Università di Bologna (starší název Universitas Bononiensis) se začalo první přednášet kanonické právo, jednalo se tedy původně o sakrální vzdělávací instituci. Brzy však došlo k výuce také světského práva. Bologna se ve středověku stala centrem intelektuálního života střední Evropy. Studia tu absolvovaly osobnosti jako Dante Alighieri, Francesco Petrarca, Erasmus Rotterdamský Thomas Becket, Mikuláš Koperník a další. Dnes má boloňská univerzita 23 fakult, cca 100 tisíc studentů a univerzitní renomé se od té doby nijak nezměnilo.

Historické centrum města je muzeum památek pod širým nebem a patří k největším a nekrásnějším v Evropě. A to i přesto, že za druhé světové války jich bylo hodně zničeno bombardováním. Pro Bolognu jsou typická četná podloubí (celková délka 38 km). Když prší, v centru tak vůbec nepotřebujete deštník. Při budování podloubí musel být dodržován tzv. zákon o rozměrech: výška podloubí musela být taková,  aby pod ním mohl projet člověk na koni (cca 3 metry).  Dalším typickým znakem města jsou vysoké kamenné věže. Začaly se stavět ve 12.století v období gotiky a Itálie jimi byla doslova poseta. Zpočátku měly obranný účel, brzy se z nich stala móda a dům s věží odrážel sociální postavení majitelů a rodu. Původně jich tady bylo sto a město vypadalo jako středověký Manhattan. Dnes zůstalo pouze dvacet věží, všechny mají díky písčité půdě náklon a dvě nejšikmější jsou symbolem města: Asinelli (97 m) a Garsienda (48 m). Říká se jim Boloňská dvojčata.

Na centrálním náměstí Piazza Maggiore se odehrává bohatý společenský a kulturní život, zejména v létě (teď momentálně moc ne...). Pravidlem bývala četná a rozmanitá představení, filmy, reprodukovaná i živá hudba, sjížděli se zde umělečtí řemeslníci, apod. Město poskytovalo bohatou kompenzaci a kulturní vyžití nejen obyvatelům, kteří nemohli odjet k moři, ale současně i pro turisty.  Pobyt v Bologni znamenalo něco jako návštěva bohatého kulturního festivalu non-stop.

Náměstí dominuje impozantní gotická bazilika zasvěcená svatému Petroniovi. Je to pátý největší chrám na světě - a to ještě není dokončena! Bohužel už nikdy nebude. Původně měla být bazilika větší, než svatopeterský chrám v Římě, ale do velkolepého plánu žárlivě zasáhl papež Pius VI. a zakázal stavbu dokončit. I tak je boloňská bazilika překrásná, centrální chrámová loď naprosto fascinující a jedinečná, obložená nádherným barevným mramorem, plná uměleckých děl, astrologické a pohanské symboliky a astronomických prvků. Příběh baziliky a papeže má úzkou souvislost s boloňskou univerzitou. Univerzitu nechal vybudovat právě papež Pius VI. a položil tak v Bologni základní kámen akademie kanonického práva. Nebyl to z jeho strany ani tak počin za účelem umožnění vysokého vzdělání, ale spíš strategický manévr, aby vznikl pádný argument k přerušení stavby baziliky. Intrika mu vyšla znamenitě, i když v konečném důsledku jinak, než byl původní záměr. Nad slávou pozdější akademie, jejíž výuka světských vědeckých disciplín předčila kanonické právo a zastínila skvostný katolický boží chrám, by zřejmě moc nejásal.

Dalším skvostem a symbolem města je Neptunova fontána od vlámského sochaře Jeana Boulogne de Douai. Neptun nechybí na žádném prospektu města, Bologna si na Neptunovi zakládá a starověký vládce moří má zde větší význam, než křesťanský Petronius. Nejzajímavější je spojení pohanského boha vod se čtyřmi křesťanskými andílky po stranách, kteří mají symbolizovat čtyři světové řeky čtyř světadílů: Nil, Gangu, Dunaj a Amazonku. Papež se měl údajně vyjádřit, že jako Neptun je vládcem všech vod, tak i papež stojí nad všemi věřícími na světě. Těžko říct, jak to svatý otec myslel a jestli něco podobného vůbec vyslovil, v každém případě byla fontána zhotovena na jeho žádost a budí úžas již mnoho století. Za zmínku stojí ještě skutečnost, že v období prudérního baroka byl na intimní partie krále moří dodatečně "připlácnut" biblický fíkový list, což bezesporu dodávalo celému výjevu ještě bizardnější vzhled. Později byla fíková ozdoba odňata a Neptunovi navrácena jeho důstojnost.

Proč název Červená Bologna? Vedle převahy červených cihlových budov také pro levicovou politiku městské samosprávy. Až do roku 1999 byla Bologna historickou baštou socialistů a komunistů. Málokdo to ví, ale již v roce 1893 zde dokázali socialisté sestavit vlastní městskou samosprávu a od té doby obyvatelé města svěřovali své hlasy komunistům a socialistům. Levice získala křeslo starosty znovu v r. 2004. Pozor, v Bologni se nejedná o socialismus východního sovětského typu! Je to diametrálně odlišný projekt městského státu dělníků a rolníků s velmi demokratickou samosprávou nakloněnou obchodu a cirkulaci investic, což se ostatně odráží v realitě na dobře prosperující ekonomice města.

Do evropské historie z období vědecko-technické revoluce se zapsali dva rodáci z Bologni: Gulielmo Marconi s vynálezem bezdrátového telegrafu, a Luigi Galvani, který při pokusech s žabími stehýnky objevil základní zákony elektrického proudu.

Černým dnem současné historie města se stal v r. 1980 bombový útok na hlavním nádraží, známý jako Boloňský atentát. Krátce před půl jedenáctou dopoledne tam explodovala nálož v kufru. Nádraží bylo plné lidí a výbuch zasáhl i vlak stojící na prvním nástupišti. Zemřelo 85 osob a přes 200 jich bylo zraněno. Z vyšetřování vyplynulo, že za masakr jsou odpovědní členové neofašistické skupiny Muclei Armati Rivoluzionari. Byli dopadeni, obviněni a odsouzeni na doživotí.

No a nejlepší nakonec: v Bologni se neuvěřitelně dobře baští :)  Aby bylo jasno ohledně italské speciality zvané boloňské špagety - je to mýtus. V Itálii má každý druh těstovin svůj specifický způsob úpravy a přípravy. Masové ragú známé jako boloňská omáčka, se v Itálii nemíchá se špagetami, ale se širokými nudlemi zvanými tagliatelle. (Špagety Italové připravují pouze na tři způsoby: "Spaghetti aglio, olio, peperoncino" (tj. s česnekem, olivovým olejem a ostrými papričkami peperoncini), "Spaghetti con cozze e vongole" (tj. s mořskými slávkami a mušlemi) a "Spaghetti Carbonara" (tj. s omáčkou z vajec, smetany, sýra a s kousky uškvařené slaniny). Díky mýtu o boloňských špagetách pouze některé regiony vycházejí vstříc turistům, a požádáte-li o špagety s boloňskou omáčkou, udělají vám je, ale nechtějte vidět ty obličeje v kuchyni a mezi personálem! ))))  Jinak je boloňská gastronomie vyhlášená, neuvěřitelně bohatá a výtečná. Konzumuje se zde mnoho masa a sýrů a z nich vyniká mnoho vyhlášených receptů. Dominují uzeniny z vepřového - prosciutto a slavná Mortadella. Z těstovin tortellini a lasagne. V každém baru, kiosku či osterii můžete ochutnat několik druhů vynikajících salátů a zvlášť vyhlášená je boloňská piadinna - tenký plochý chléb naplněný směsí sýra s uzeninami a zeleninou.

Fotogalerie - Bologna